Nosím dvě patrony na podvazku, líčí Iva Janžurová coby Teroristka

Nosím dvě patrony na podvazku, líčí Iva Janžurová coby Teroristka

Iva Janžurová coby noblesní důchodkyně s vražednou brokovnicí zosobňuje symbol filmu Teroristka, který právě točí podle vlastního scénáře tvůrce Teorie tygra Radek Bajgar. Herečka si musela osvojit zacházení se zbraněmi.

Jednu pistoli třímá v ruce Martin Hofmann, druhou – domnělou – mu drží u hlavy Kristina Svarinská a proti němu s namířenou brokovnicí váhá Iva Janžurová. Hofmann totiž současně svírá coby rukojmí Tatianu Vilhelmovou, která na Janžurovou volá: „Klidně střelte, paní učitelko, vždyť já jsem taková pinda, že jsem mu uvěřila.“

V luxusní černošické vile, po níž se štáb smí pohybovat pouze v návlecích či v ponožkách, právě vzniká vrcholná scéna tragikomedie Teroristka, která do kin přijde v dubnu 2019. Když přijde na řadu hlasitá verze výstřelu, dostanou herci špunty do uší a zbytek osazenstva sluchátka; přesto je rána slyšet na venkovní terase, pokryté střepinami skla.

„Tady jsem mu to pěkně rozstřílela už včera,“ žertuje Janžurová na adresu Hofmanna, který má na noze obvazy s umělou krví. „A pro jistotu nosím pořád dvě patrony na podvazku, abych mohla po výstřelech znovu dobíjet,“ vykládá herečka znalecky; dokonce ukáže, jak brokovnici zalomí, nabije, namíří. „Zalíbila se mi, i když na střelnici už asi chodit nezačnu,“ směje se herečka, kterou v Teroristce potkaly i jiné akční úkony.

„Má neskutečnou energii. Kdykoli slyším okřídlený výrok, že mladí žijí naplno, musím se smát – Iva Janžurová by jim to natřela i ve svém věku,“ chválí režisér nasazení své hvězdy. Janžurové zase ani nevadí, že Bajgar ještě během natáčení svůj text mírně upravuje: „Je přece v našem společném zájmu, aby zdánlivě absurdní historka působila co nejpravděpodobněji.“

V postavě oblečené do usedlých černých šatů a háčkovaného svetříku, která by mohla právě tak mířit do kostela jako do role slečny Marplové, by teroristku opravdu nikdo nehledal. Hrdinkou scénáře oceněného Filmovou nadací je učitelka na penzi, důstojná dáma vyznávající spisovnou češtinu a spravedlnost.

Když se její kamarádka ocitne v úzkých, vyčerpá veškeré nenásilné možnosti, jak přítelkyni pomoci, než dospěje k rozhodnutí, že místního strůjce zla, mimochodem také svého bývalého žáka, může zastavit jedině zbraní. Musí ovšem zdolat pár drobných překážek: jak si pušku opatřit, jak se s ní naučit zacházet a jak překonat vlastní morální zábrany.

 

 

„Musím přiznat, že jen samotné nabíjení je fyzicky dost náročné, navíc mi už začala divadelní sezona, takže se mi pořád nějak nedaří odpočívat,“ vypráví nositelka cenAlfréda Radoka a Thálie, kterou donedávna vídali diváci v seriálu Ohnivý kuře.

V pražském Studiu Dva hraje i v inscenaci Les, v Národním divadle vedle Pýchy a předsudku či představení Křehkosti, tvé jméno je žena vládne stále vyprodané Audienci u královny a v Kalichu vedle titulů Božská Sarah a Sbohem, zůstávám účinkuje i ve vlastní hře Veletoč a v Báječné neděli v parku Creve Coeur, kterou sama režírovala.

Nechce si tedy zkusit i režii filmu? „Mám takový malý nápad, se kterým si zatím jen pohrávám,“ říká zdráhavě. „Sice když sleduji Radka Bajgara, co všechno musí režisér technicky zvládnout, říkám si, že to bych nesvedla. Ale na druhé straně z divadelní hry znám větu: Budete režírovat jen herce, na techniku vám dáme skvělého kameramana,“ uvažuje Janžurová, než v příštím záběru znovu sáhne po brokovnici.

Autor: Mirka Spáčilová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *